Zápas jako takový se mi líbil hodně. Byla to taková přetahovaná, kdo dá první branku. Domácím patřil začátek zápasu a svou kvalitu předváděli zejména při standardních situacích. My jsme vycházeli ze zajištěné obrany a hráli na rychlé protiútoky. Kdyby lépe vyřešil brejkovou situaci v samotném závěru Adam Bartoš, mohli jsme odjíždět domů se třemi body. Čekal jsi, že vydržíš celý zápas? Takto jsem nad tím nepřemýšlel. Když jdu do zápasu, tak tam jdu s tím, že tam odevzdám všechno. Kdo mě zná, tak ví, že nehraju fotbal jen na půl plynu. A je úplně jedno jestli je ti dvacet nebo čtyřicet nebo zda-li hraješ celý zápas či deset minut. U mě je to spíše o celkovém zdraví, o svalových problémech a v poslední době o vleklém zranění achillovky. Pravda ale je, že jsem si raději před utkáním dal pár brufenů. Prakticky trénuješ a hraješ už jen s béčkem, ale v sobotu proti Rosicím jsi patřil k nejlepším. Jak je možné, že jsi tak bravurně zvládl takový skok mezi soutěžemi? Nemyslím si, že jsem patřil mezi nejlepší. Bojovali jsme všichni a zejména obrana spolu se skvělým Jeldou v bráně fungovala bezchybně. Ve středu nastoupil doma proti Žďáru Brfa (pozn. Bronislav Fojtík) a taky si svůj post odehrál se ctí. U hráčů, co nastoupí jednou za čas, je to hlavně o hlavě, zodpovědnosti a odvaze. Navíc je tam dalších deset spoluhráčů a ti vypomůžou. Jak říkám, jednou za čas se to zvládnout dá, ale pravidelně bez tréninku se nedá hrát žádná soutěž. Do zápasu nastoupili 4 Švachové. Stalo se ti to už někdy? Více Švachů asi v budoucnu za áčko jen tak nenastoupí, že? Když mi Milan zavolal a oznámil nominaci na zápas, hned jsem psal bráchovi, že se bude přepisovat klubová historie. I v kabině si z nás ostatní utahovali, že je tu dnes přešvachováno. A to ještě byla v hledišti manželka, dcera a rodiče. To máte další čtyři. A jestli nastoupí v budoucnu další Švaši? To není otázka pro nás, ale pro kouče Otépku. Ale předběžně jsme domluveni, že do roku 2032 mu budeme kdykoliv k dispozici. Teda pokud se to nebude krýt se zápasem juniorky. (smích) Jaké to je hrát se svým synem v zápase. Snažíš se mu radit, pomáhat nebo jsi schopný ho i seřvat? Jak jsem již naznačil v textu výše, snažím se dát do zápasu všechno od první minuty, takže na rodinování není čas. Nějaké rady, instrukce a podporu se mu snažím dát, ovšem ne dlouhé poučování. Ale hlavně ho musím častokrát krotit. Má mou povahu, nerad prohrává a souboje nevypouští. Jen s tím řečněním má problémy, ale to se snad věkem srovná. Béčku se nyní daří. Užíváš si postavení v horní polovině tabulky oproti loňským záchranářským bojům? V béčku se vytvořila dobrá parta. Trenér Váňa na nás nikterak netlačí, navíc skloubil tréninky s dorostem, takže se nás v týdnu sejde docela dost a na výsledcích je to znát. Rozhodně je současné postavení v tabulce příjemnější a navíc to nahrává i možnosti zařazovat postupně ,,mladé pušky“ z dorostu. Pomaličku si musíme dávat s Boťákem (pozn. Milan Both) individuální plán, abychom jim stíhali.