Základní info: Matěj Pavelka

Jak dlouho působíš v FC TVD Slavičín?

V klubu jsem jako hráč prošel velkou část mládežnických kategorií, od přípravky až po dorost a následně také B-tým mužů, se kterým jsme tehdy hrávali 1.B třídu pod trenérem Michalem Švachem. Poté jsem přestoupil do SK Rudimov 1936, kde aktivně působím dodnes. Do FC TVD Slavičín jsem se později, po několika pokusech o přemlouvání, vrátil v roli trenéra mládeže..

Trenérská licence / trenérské zkušenosti:

Stejně jako můj trenérský kolega mám licenci FAČR C. Mladší přípravku společně vedeme zhruba tři roky. Zkušenosti s vedením dětí mám také ze své práce pedagoga volného času. V tréninku se snažím hodně zaměřovat na individuální rozvoj hráčů, techniku, střelbu, vedení míče, přihrávky, souboje 1 na 1, atletický základ a postupně také fotbalové myšlení.

Co tě přivedlo k trénování?

Práci s dětmi mám rád a věnuji se jí i profesně, takže pro mě bylo přirozené spojit ji s fotbalem, jelikož je to jeden z mých nejoblíbenějších koníčků. Největší radost mi dělá sledovat, jak se děti postupně zlepšují. Když pak vidím hráče, které jsme vedli v mladších kategoriích, jak se dokážou prosazovat i o několik let později, je to asi nejlepší potvrzení toho, že naše práce měla smysl.

Co chceš tým během letošní sezóny naučit?

Chci především dál rozvíjet individuální dovednosti každého hráče, vedení a zpracování míče, střelbu, přihrávky, souboje 1 na 1, pohybové schopnosti a atletický základ. U hráčů, kteří už tyto základy dobře zvládají, se chceme více zaměřovat také na fotbalové myšlení, rozhodování a řešení různých herních situací. Zároveň je pro mě důležité, aby se děti učily fungovat v kolektivu, spolupracovat a měly zdravou motivaci se dál zlepšovat.

Na co se letos u svého týmu nejvíc těšíš?

Nejvíc se těším na to, až společně s kolegou uvidíme výsledky naší práce. Je skvělé, když děti dokážou věci, které trénujeme, postupně přenést i do zápasů a samy začnou správně řešit situace, které jsme s nimi dříve nacvičovali.

Jaký moment z trenérské kariéry ti udělal největší radost?

Nemám asi jeden konkrétní moment. Největší radost mám obecně ve chvíli, kdy vidíme výsledky naší práce, když se dítě v něčem dlouho zlepšuje a potom to samo dokáže využít v zápase. Stejně tak nás s kolegou Ondrou těší, když vidíme hráče, které jsme vedli dříve, jak se jim daří ve starších kategoriích.

Jak dlouho se ve fotbalu pohybuješ?

Ve fotbalu se pohybuji prakticky celý život. Začínal jsem v mládežnických kategoriích FC TVD Slavičín. Během žákovských let jsem měl zhruba dvou letou pauzu, ale následně jsem se vrátil v dorostu, kde jsme měli skvělou partu i trenéra. Později jsem působil v B-týmu mužů, se kterým jsme tehdy hráli 1.B třídu. Poté jsem přestoupil do SK Rudimov 1936, kde hraji dodnes, už přibližně deset let. Fotbal mám především jako koníček a kromě klasického fotbalu se věnuji také sálovce.

Řekni o sobě jednu zajímavou věc:

Rád vyrážím do hor, kde si užiju trochu jiný druh fyzické výzvy než na fotbalovém hřišti. Ve volném čase se také věnuji tvoření a hraji na kytaru.